Ve svých svěžích vzpomínkách se spisovatelka Jindra Tichá (85) vrací k rodovým kořenům, líčí československou realitu padesátých a šedesátých let, cestu do anglického exilu na počátku husákovské normalizace, následující plavbu k protinožcům a úspěšnou univerzitní kariéru, kterou si vybudovala v novozélandském Dunedinu.
Vzpomínky Praha v mé krvi zachycují životní příběh české spisovatelky Jindry Tiché, žijící od roku 1970 na Novém Zélandu. Dočteme se tu o jejím soukromém i profesním životě, o poměrech na anglických, novozélandských a amerických univerzitách, stále porovnávaných s poměry na Karlově univerzitě, jak je autorka zažila jako studentka a poté i jako mladá asistentka do roku 1969, kdy se rozhodla následovat manžela do Velké Británie a pokusit se i v těžkých exilových podmínkách budovat svou pedagogickou a vědeckou kariéru.
Čtvrtý díl epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období.
Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu, když ji před vydáním podpořilo 3000 čtenářů a nakonec z ní byl bestseller, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života. I tentokrát formou 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války.
Rozhovory v Proměnách života reflektují ruskou agresi – a především její možné dopady – hned v úvodu. Dále jsou rozebírány kořeny různých pohledů na směřování lidské společnosti, na vzdělání, výchovu dětí, uspořádání mezilidských vztahů, vyrovnání se se změnou klimatu, otázky, jak se ke změně stavět a zda strategie evropského zeleného údělu přinese tolik chtěný obrat. V knize se zaobíráme uměním, ale také nedávnou historií, jejíž znalost nám může pomoci vyhnout se opakovaným chybám, ke kterým, jak se někdy zdá, je lidstvo odsouzeno. Závěrečné rozhovory se věnují nastupující energetické a finanční krizi.
V knize vystupují: spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová, přední světový ekonom Nouriel Roubini, spisovatel a filozof Francis Fukuyama, psychiatr Cyril Höschl, dramatik a politik Milan Uhde, zakladatel české imunologie Jaroslav Svoboda, architekt Miroslav Šik, historik Jiří Suk, dětský psycholog Jaroslav Šturma, výtvarník František Skála, archeoložka Andrea Bartošková, spisovatel Jáchym Topol, architektka Eva Jiřičná, někdejší ústavní soudce Pavel Holländer, herec Jiří Lábus a jeho bratr, architekt Ladislav Lábus, německý filozof Peter Trawny, rakouský filozof Robert Pfaller, bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien, německý sociolog Harald Welzer nebo bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin.
Obě knihy koupíte ve výhodném balíčku ZDE
V jednom setu za zvýhodněnou cenu získáte bestseller Proměny světa a novinku Proměny života.
Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu, když ji před vydáním podpořilo 3000 čtenářů a nakonec z ní byl bestseller, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života. I tentokrát formou 50 rozhovorů s předními světovými a domácími osobnostmi reflektujeme změny ve společnosti, již po pandemii čínského viru zasáhla další rána v podobě ruské války na Ukrajině, která může být největším spouštěčem společenských změn od konce druhé světové války.
Rozhovory v Proměnách života reflektují ruskou agresi – a především její možné dopady – hned v úvodu. Dále jsou rozebírány kořeny různých pohledů na směřování lidské společnosti, na vzdělání, výchovu dětí, uspořádání mezilidských vztahů, vyrovnání se se změnou klimatu, otázky, jak se ke změně stavět a zda strategie evropského zeleného údělu přinese tolik chtěný obrat. V knize se zaobíráme uměním, ale také nedávnou historií, jejíž znalost nám může pomoci vyhnout se opakovaným chybám, ke kterým, jak se někdy zdá, je lidstvo odsouzeno. Závěrečné rozhovory se věnují nastupující energetické a finanční krizi.
V knize vystupují: spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová, přední světový ekonom Nouriel Roubini, spisovatel a filozof Francis Fukuyama, psychiatr Cyril Höschl, dramatik a politik Milan Uhde, zakladatel české imunologie Jaroslav Svoboda, architekt Miroslav Šik, historik Jiří Suk, dětský psycholog Jaroslav Šturma, výtvarník František Skála, archeoložka Andrea Bartošková, spisovatel Jáchym Topol, architektka Eva Jiřičná, někdejší ústavní soudce Pavel Holländer, herec Jiří Lábus a jeho bratr, architekt Ladislav Lábus, německý filozof Peter Trawny, rakouský filozof Robert Pfaller, bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien, německý sociolog Harald Welzer nebo bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin.
V naší nejisté době je jen několik jistot. Jednou z nich je, že Jiří Peňás napíše každý týden do časopisu Týdeník Echo cestopisný článek, i kdyby to mělo být ze sousední ulice. Získejte knižní verze těchto článků, které si našly své věrné čtenáře. Knihy mají velmi podobný, vlastně stejný formát, jsou samozřejmě z jiných míst, ale píše je pořád ten samý člověk, který se za rok zas tak moc nezměnil. Tedy padesátník, nikoli ten prošlý peníz, mince nízké hodnoty, ale člověk dejme tomu městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlídnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal.
Výpravy pro den i noc je třetí kniha cestovních zápisků, které Jiří Peňás každý týden píše ze svých výprav. Čtvrtý díl epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období.
Po měsících příprav vydáváme unikátní knihu Proměny světa, která si získala nebývalou pozornost na Hithitu a stala se nejúspěšnější knihou v historii českého crowdfundingu. Knihu si v předprodeji pořídilo více jak 4000 čtenářů. Proměny světa jsou výjimečné obsahem i provedením. 600 stran, 50 unikátních rozhovorů, pevná vazba. Knihu jsme rozdělili do čtyř kapitol 1) Orientace; 2) Evropa, Izrael a islám; 3) Český svět; 4) Rusko a my. Kniha nachází odpovědi na nejdůležitější otázky 21. století a reflektuje souboj ideologií, východiska konzervativního a progresivistického pohledu na svět, dopady digitální revoluce, přístup ke klimatické změně. Kniha odhaluje příčiny, proč v čele Spojených států stanul Donald Trump, rozebírá důvody brexitu i to, jaký bude mít dopad rozvod Velké Británie s Evropskou unií. Reflektujeme také postpandemickou dobu jako důsledek existence čínského viru, která na více než rok ochromila fungování ekonomiky i život ve společnosti. Proměny světa mají přebal opatřený zlatou ražbou. Ta kniha si totiž reprezentativní úpravu zaslouží.
Výpravy pro den i noc je třetí kniha cestovních zápisků, které Jiří Peňás každý týden píše ze svých výprav. Vycházejí na příslušném místě v časopise Echo a dvakrát se z nich už složila knížka. První vyšla na podzim roku 2019 a jmenovala se Výpravy pro starší a pokročilé, druhá, Výpravy pro blízké i vzdálenější, byla hotová o rok později, zase na podzim roku 2020. Třetí kniha vychází opět podzim, ovšem roku 2021. Jsou to tedy takové podzimní knihy, ale na celý rok, na den i noc.
Jsou to zápisky jednoho muže, jenž se vydává na dobrodružné výpravy třeba do Kouřimi, do Březnice, do Tochovic nebo na lipanské bojiště a jiná atraktivní místa. Večer se pak vrací domů a po nocích plánuje, do jaké obce vyrazí příště. V době covidové se dalo jistou době vyrážet jen do blízkého okolí, což je na knize znát, ale pozitivně. Dobrodruhovi to totiž nevadilo, vzrušující zážitky si našel i tam. Když to pak poměry, snad nikoli jen dočasně, zase dovolily, statečně vytáhl na pár dní za hranice, třeba do Uher, těch maďarských, i těch Horních, tedy na Slovensko, nebo přešel Krkonoše a byl ve Slezsku, kde se teď mluví polsky. Taky byl, jak čtenář nalistuje, v Rakousku, s čímž se hned pochlubil. Tyto výpravy podniká na vlastní nebezpečí i náklady, téměř výhradně hromadnou dopravou, kterou někam dojede a pak jde kousek pěšky. Kdo si to koupí, jako by tam byl s ním.
Sušení kapucíni v Brně, hromady hnoje v Palermu a uvězněná hraběnka Kozlová na saském hradě. Plavba po rakouském jezeře plném pijavic a vzpomínky na jednu vesnickou brigádu v Boru u Tachova. To a ještě mnoho dalšího z cest během jednoho roku, od Zubrnic v Českém středohoří po Syrakusy na Sicílii, od Tachova po Lublin v Haliči. Padesát sedm míst a padesát sedm kapitol v nekonečném seriálu, který Jiří Peňás píše deset let každý týden a který má své věrné čtenáře. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým. Jsou lidé, kteří říkají, že to čtou pravidelně a že se na to těší. Nyní tyto originální cestopisy vycházejí v knize s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé na 350 stranách a s barevnými fotografiemi. Předmluvou autora a doporučením Jáchyma Topola.
V naší nejisté době je jen několik jistot. Jednou z nich je, že Jiří Peňás napíše každý týden do časopisu Týdeník Echo cestopisný článek, i kdyby to mělo být ze sousední ulice. Právě vychází knižní verze těchto článků, které si našly své věrné čtenáře. Kniha Výpravy pro blízké i vzdálenější navazuje na loni vydané Výpravy pro starší a pokročilé. Nové Výpravy mají velmi podobný, vlastně stejný formát jako první díl, jsou samozřejmě z jiných míst, ale píše je pořád ten samý člověk, který se za rok zas tak moc nezměnil. Tedy padesátník, nikoli ten prošlý peníz, mince nízké hodnoty, ale člověk dejme tomu městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlídnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal. Jeho cesty nyní směřovaly především po Čechách, ale odskočil si i do Maďarska, Polska, Rakouska a Saska. Jsou to výpravy po střední Evropě, naší vlasti blízké i trochu vzdálenější.
Čtěte nejlepší texty Echa za rok 2022. Redakci Echa vede bývalý dlouholetý šéfredaktor Týdne a Lidových novin Dalibor Balšínek, tvoří ji ekonomická a politická komentátorka Lenka Zlámalová, znalec anglosaského prostředí a překladatel několika knih Martin Weiss, držitel Ceny Ferdinanda Peroutky a přední literární publicista Jiří Peňás, autor rozsáhlé dvoudílné biografie Václava Havla Daniel Kaiser či komentátor Ondřej Šmigol. Tým doplňujeme o mladé nadějné autory, jež si vychováváme ze studentů vysokých škol, kteří jsou u nás na praxi.
Rozsah 132 stran. Běžná cena je 129 Kč, pro Vás máme zvýhodněnou cenu jen 99 Kč včetně poštovného.
Předchozí vydání zakoupíte zde:
The Best Of 2018
Je tady opět tradiční výběr těch nejlepších rozhovorů, které byly od loňského léta publikovány na stránkách Týdeníku Echo. V tomto samostatném magazínu najdete interview, jež mají časový přesah a reflektují významné společenské, politické a kulturní události domácí i zahraniční. Speciál 30 rozhovorů může být k užitku jak náhodným čtenářům jako vizitka Týdeníku Echo, tak těm, kteří náš časopis dobře znají, pravidelně jej sledují a současně chtějí mít po ruce v jednom svazku klíčové texty.
Uplynulých dvanáct měsíců bylo poznamenáno pokračující pandemií choroby covid-19, i když na ni už jsme si přece jen do jisté míry zvykli. Zato nás nepřipravené zastihla velká vlna zdražování energií, zboží a služeb, nemluvě o nové válce v Evropě, vyvolané barbarským vpádem ruských vojsk na území sousední suverénní Ukrajiny. Spíš než rozhovory „přísně o dnešku“, jak říkával Jan Werich, jsme však do našeho výběru zařadili taková interview, jejichž myšlenkové závažnosti a pronikavosti čas neubližuje. Za takové považujeme třeba vesměs bilanční dialogy s umělci – herečkou Pavlou Beretovou, malířem Jiřím Sopkem, hercem Jiřím Lábusem, architektem Ladislavem Lábusem, zpěvákem Václavem Neckářem, spisovatelkou Magdalénou Platzovou, hercem Jaroslavem Markem či malířem a ilustrátorem Jiřím Šalamounem. Dva posledně jmenovaní mezitím bohužel zemřeli; rozhovory pro Týdeník Echo byly patrně poslední, které médiím poskytli.
Tradičně jsme v publikovaných rozhovorech nic neměnili, nesnažili jsme se je „vylepšovat“ nějakými dodatečnými vpisky či škrty, jimiž by se odlišily od původní časopisecké verze. Bereme je za dokument doby, v níž vznikly. Její pravdivý obraz mohou spoluvytvářet právě jen v podobě neretušované.
Věříme, že ani letošní výběr vás nezklame a že vám s 30 rozhovory bude i tentokrát dobře.
Předchozí vydání zakoupíte zde:
30 rozhovorů 2018
S kým byl na nože Edvard Beneš? Jak platila dluhy Ema Destinnová? Kdo byl prvním překladatelem příběhů Karla Maye? Odpovědi budou pro čtenáře jistě stejně překvapivé jako zjištění, jaké zásluhy má antropolog Hrdlička na vzniku Československa nebo jak se dostaly zážitky Eskymo Welzla k široké veřejnosti. Nejzajímavější příběhy píše sám život. Dokazuje to sbírka portrétů známých prvorepublikových osobností sepsaná historikem a publicistou Josefem Landergottem. Autor nezahlcuje faktografickými údaji, ale životní osudy politiků, umělců a jiných význačných person představuje s citem pro detail a s realistickým nadhledem. Dobové poměry i charaktery některých adorovaných hrdinů uvádí odvážně na pravou míru. Předkládaná kolekce portrétů významných mužů a žen českého jazyka pomůže čtenářům s tím, co je pro vhled do dějin nezbytné – nepodléhat dojmům a kultovním objektům, z nichž vyprchalo lidství.
Rozsah: 224 stran
Texty Josefa Landergotta Velcí Češi 1918 vychází také jako audiokniha. Nahrávku namluvili Martin Zahálka a Jiří Hromada, ukázku si můžete poslechnout zde. Audioknihu si můžete zakoupit na e-shopu OneHotBook.
Osobní převzetí: vyzvedávejte v pracovních dnech od 10.00 do 16.00 hod na adrese redakce: Malostranské náměstí 14, Praha 1, zvonek Echo24.cz.
Zaplacené objednávky odesíláme do 5 dnů.
Týdeník Echo připravil ke 30. výročí 17. listopadu 1989 zvláštní vydání o 136 stranách nazvané Příběh svobody. Obsahuje mimo jiné unikátní, dosud nepublikované protokoly z jednání Gorbačov–Jakeš (duben 1989) a Gorbačov–Havel (únor 1990) a odkrývá pozadí 17. listopadu. Daniel Kaiser, autor rozsáhlého životopisu Václava Havla, zachycuje první Havlovy dny ve funkci prezidenta, a v úvodním textu o událostech podzimu 1989 popisuje role klíčových aktérů té doby. Evropský kontext domácích událostí zachycuje Martin Weiss. Jiří Peňás připravil rozhovor s historikem Jiřím Sukem, autorem knihy Labyrintem revoluce, nejvýznamnější práce o listopadu 1989. Speciál přináší i pět scénářů vývoje české společnosti v příštích třiceti letech od Ondřeje Šmigola. Reflexi raných 90. let nabízí Ondřej Štindl, zevrubnou analýzou Mezi slovem a činem / Čeští disidenti ve víru politiky přispěl Alexandr Vondra. Unikátní fotografie z Československa a zemí sovětského bloku v 70. a 80. letech vybral ze svého archivu fotograf Vladimír Birgus, s těmito snímky koresponduje zamyšlení Petra Holuba Normální člověk za normalizace.
Podtrženo - osobitá forma memoárů Václava Klause přináší původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 1970-2020, komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Do autorova duchovního světa patří – ve škále postojů od akceptace po negaci – dlouhá řada osobností od Marxe přes Misese a Samuelsona až po naše současníky, ekonomové se na stránkách této knihy potkávají s umělci (Böll, Lennon, Orwell, Solženicyn...), politiky (Gorbačov, Reagan, Thatcherová, Trump...), ale třeba i s papežem Františkem nebo Gretou Thunbergovou.
Proč mohla většina evropských zemí kvůli covidu nařídit svým občanům, aby nikam nechodili, a proč to lidé akceptovali? Proč se tak snadno vzdali svých ústavních práv, za která mnozí jejich předkové neváhali obětovat život? Jak je vůbec možné, že nejen česká vláda zastavila na dva nebo tři měsíce ekonomiku, i když tím způsobila její nejhlubší propad v období od války? Najít vyčerpávající odpovědi na tyto otázky je práce pro týmy filozofů, psychologů a sociologů. Prvním krokem k pochopení však může být kronika o neobvyklé cestě, kterou prošla česká společnost v časech koronaviru. Jako taková kronika mohou posloužit i články, které mapovaly události minulých měsíců v Týdeníku Echo a na webových stránkách Echo24.cz.
Ondřej Štindl je známý novinář a literát, za scénáře k filmu Pouta a seriálu Svět pod hlavou byl oceněn Českým lvem. V roce 2012 vydal dystopickou prózu Mondschein, roku 2016 svůj druhý román K hranici.
Kniha 50 podivuhodných postav nabízí výbor z portrétních textů publikovaných v Týdeníku Echo v letech 2016–2018. Autor s nadhledem a svérázným humorem píše o figurách veřejného života, lidech, kteří se – třeba jen nakrátko – stali známými, o osobnostech historických, ale i o postavách fiktivních. Štindl má dar přesné charakteristiky a působivé zkratky, umí být jízlivý, shovívavý i dojemný. Pro čtenáře a taky trochu pro sebe „zrecenzoval“ třeba Caligulu, Dominika Haška, Terminátora, Michala Davida nebo Johnnyho Cashe.
Rozsah: 312 stran
Podívám se na to ráno, to byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968. Výrok je zaznamenám v dokumentech amerického ministerstva zahraničí soustředěných ve sborníku Foreign Relations of the United States, přeložil je a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Autor knihy je jedním z prvních porevolučních šéfredaktorů Lidových novin, který ale novinářskou branži opustil a poslední dvě dekády se věnuje diplomacii, působil jako velvyslanec republiky v Jordánsku, Číně, Jižní Koreji nebo Indonésii. Díky jeho úsilí se ke čtenářům dostávají dokumenty odkrývající diplomatické hry, ale i analýzy situace očima Američanů, reakce nejvyšších amerických kruhů na vpád ruských vojsk do Československa. Soubor obsahuje zpravodajské telegramy, koncepční pojednání, přepisy rozhovorů nebo zápisy ze schůzí – z valné většiny ještě v češtině nevyšly. Čteme tu bystré analýzy i nenaplněné spekulace, například v telegramu z velvyslanectví USA z 2. prosince 1967 už se správně předpovídá výměna „Novotného v prezidentském úřadě stárnoucím generálem Svobodou“, místo Dubčekova mocenského vzestupu však Američané vyslovují mylnou prognózu o převzetí funkce prvního tajemníka ÚV KSČ „tajemníkem Kolderem“. A dodávají: „Spisovatelé zatím zůstávají potichu.“
Cena: 249,- Kč + doprava (ceny uvedené v eshopu platí pro rozesílání v rámci ČR)
Rozsah: 192 stran
Osobní převzetí: vyzvedávejte v pracovních dnech od 10.00 do 16.00 hod na adrese redakce: Malostranské náměstí 14, Praha 1, zvonek Echo24.cz.
Zaplacené objednávky odesíláme do 5 dnů.